Článek - Proč nejsem jako ostatní

Fotografie je dnes všude.

Stačí otevřít Instagram a během pár minut člověk uvidí stovky portrétů. Krásné modelky, perfektní světlo, dokonale rozmazané pozadí, stejná gesta, podobné pózy a často i velmi podobná úprava.

A není na tom nic špatného.

Jenže mě nikdy nebavilo dělat přesně to, co už dělají všichni ostatní.

Možná právě proto moje fotografie vypadají tak, jak vypadají.

Když fotím, nechci jen zachytit člověka před objektivem. Chci zachytit atmosféru. Výraz. Okamžik. Něco, co není úplně jednoduché popsat. Baví mě, když fotografie není jen „hezká“, ale když má něco navíc a člověk se na ni musí podívat ještě jednou.

Často používám široký objektiv, protože mi umožňuje pracovat s prostorem a perspektivou jinak, než je u portrétů běžné. Nechci všechno kolem modelky schovat do rozmazaného pozadí. Chci ukázat celý obraz.

A možná právě tohle lidi na mých fotografiích baví.

Když za mnou někdo přijde, nechce většinou jen další sérii fotek, které by mohl mít od kteréhokoliv jiného fotografa. Chce něco, co bude trochu jiné. Něco, co bude mít jeho vlastní charakter.

A stejně důležité je pro mě to, aby se při focení dobře cítila samotná modelka. Protože pokud se člověk před objektivem necítí dobře, může být technicky dokonalá fotografie pořád prázdná.

Když mi ale po focení někdo řekne, že se na výsledných fotografiích vidí úplně jinak a že přesně něco takového chtěl, vím, že to celé mělo smysl.

Samozřejmě jsem se za roky setkal i s fotografy, kteří se můj styl pokusili napodobit.

Některé věci se napodobit dají. Objektiv, perspektiva, úprava nebo způsob nasvícení.

Člověk může napodobit fotografii, ale nemůže napodobit způsob, jakým se dívá její autor.

A možná právě proto mě lidé vyhledávají.

Ne proto, že bych byl jediný fotograf, který umí udělat dobrou fotku.

Ale protože vědí, že ode mě dostanou něco, co už znají jako můj pohled.

A to je pro mě vlastně největší kompliment.

Ne když někdo řekne, že mám dobrý foťák.

Ale když se podívá na fotografii a ještě předtím, než uvidí moje jméno, řekne:

„Tohle je BArt.“